|
Post by Caspian Zeller on Aug 12, 2019 19:52:52 GMT
Netrvalo dlouho a dívka podle všeho usnula. Caspian byl rád, jen ať si odpočine, kdo ví, co všechno za sebou měla. Opět se začetl, když v tom uslyšel tiché vzlyky, zvedl svůj pohled proto zpět na ni a lehce znejistěl. Plakala ze spaní? Mladík netušil, co má dělat. Odložil časopis, přešel k ní a podřepl si, aby byl zhruba na stejné úrovni s jejím obličejem, ačkoliv i tak byl stále o kousek výš. Napřed se koukl na psa a pak mu pohled sjel k dívce, jejíž tváře zanesly slzy. ”Ššš, to bude dobrý.” Věděl, že by neměl, ale nemohl si pomoct. Pravou rukou jí jemně pohladil po vlasech a doufal, že to pomůže.
|
|
|
Post by Summer McCauley on Aug 12, 2019 20:02:34 GMT
Ten sen pro ni byl hrozný. Celé to viděla jako kdyby se jí to dělo znova. Brečela opravdu hodně. Jakmile ji ale ten muž pohladil tak se probudila. Jakmile uviděla že je nad ní tak trochu ucukla a lekla se ho. Podívala se na něj a smutně řekla. "Omlouvám se vám." řekla a uhnula pohledem. Mrzelo ji že před ním ukázala další slabinu a doufala že její slabosti nevyužije. Poté si zabořila hlavu do polštáře a začala se strachy klepat. Ty vzpomínky pro ni byly hrozné a začala znovu brečet. Měla opravdu strach a byla otřesená z toho snu.
|
|
|
Post by Caspian Zeller on Aug 12, 2019 20:10:02 GMT
Probudila se s úlekem, jak nečekané. Heh, ironie. Caspian na ni soucitně koukal, udělal by cokoliv, aby přestala plakat. A pak se mu omluvila, což jej naprosto zmátlo. ”Eh, v pořádku.” Vypadlo z něj zaraženě, hned na to však sledoval, jak děvče boří hlavu do polštáře a vzlyká ještě víc. ”Nenene, klid. Nic se ti nestane, všechno je v pohodě.” Ta náhlá starost o to dítě mu zastřela zdravé uvažování a proto udělal něco, co se zařekl, že neudělá. Lehce položil ruku na její záda a pohladil ji, nakonec ji však opatrně přitáhl k sobě do objetí. Rukou jí jemně hladil po vlasech a nechal ji, ať se vyplače. ”Ššš, klid. Byl to jenom sen.” Šeptal jí do ucha.
|
|
|
Post by Summer McCauley on Aug 12, 2019 20:22:17 GMT
Ležela a měla hlavu zabořenou v polštáři. Na jeho první větu nijak nezareagovala. Nechtěla to s ním probírat, ale vypadalo to že bude časem muset udělat. Jakmile ji začal hladit po zádech tak trochu ucukla. Bylo jí to divné, ale zároveň i trochu příjemné. Jakmile ji zvedl a obejmul tak ji to překvapilo a zároveň vylekalo. Nijak se mu nebránila a poté si na něj položila hlavu. Na jeho větu že to byl jenom sen zareaguje větou. "Nebyl. Bylo to tak skutečné." poví a začne ještě víc brečet. Vždy když na to pomyslela tak ji bylo úzko a smutno.
|
|
|
Post by Caspian Zeller on Aug 12, 2019 20:28:09 GMT
A měl to tady. Potvrzené, přímo od ní. Něco hrozného se jí v minulosti stalo a právě proto byla tak nedůvěřivá, tak vyplašená. Casp byl rád, když ucítil sevření jejích drobných ruček, měl pocit, jakoby mu tím dovolila plně ji obejmout. Což taky udělal, natiskl ji na sebe ještě víc a s hlazením vlasů neustával. ”Tak už na to nemysli, ano? Teď už jsi v bezpečí, nic se ti nestane. Postarám se o to.” Odtáhl se kousek, aby viděl na její obličej a povzbudivě se usmál. Lehce jí políbil na čelo jako malé dítě a doufal, že tím nepřekročil hranici. Pak před ní nastavil svou dlaň v pěst, zvedl malíček a potutelně se pousmál. ”Slibuji?” Nebyla to otázka, byla to nabídka a on čekal, jestli mu svým vlastním malíčkem potvrdí ta slova. Protože kdyby ano, už by ho z toho nic nevyvleklo a on by se o ni postaral.
|
|
|
Post by Summer McCauley on Aug 12, 2019 20:39:02 GMT
Jakmile byla u něj tak to byl pro ni poměrně zvláštní pocit. Na jednu stranu se jí to líbilo, ale na druhou stranu nevěděla jestli mu má věřit. Na jednu stranu ji dodával pocit bezpečí, ale na jednu stranu ji dodával pocit strachu. Když promluvil tak jenom tiše zakňučela. Nevěděla jestli mu ty slova věřit. Poté co domluvila tak se jenom optala. "Opravdu?" ještě chvíli je u něj, ale zrovna když se od něj chce dotáhnout tak ji políbil na čelo. To ji vylekalo. Bála se že by mohl chtít i víc. Bylo na ni vidět že z toho má strach a pokusila se dostat z jeho sevření.
|
|
|
Post by Caspian Zeller on Aug 12, 2019 20:43:50 GMT
Překročil hranici, jak jinak. Nijak jí nebránil v úniku, když se pokusila dostat z jeho sevření, ruce ihned stáhl před sebe dlaněmi k ní v smířlivém gestu. ”Promiň, omlouvám se. Nechtěl jsem.” Ah, co to plácá. Chtěl. Jen nechtěl tuhle reakci, i když si za to mohl sám. Byl až moc rychlý v posouvání jejich vzájemné důvěry, zatím co ona potřebovala víc času. A on jí ho hodlal dát. Koleny se dotkl země, zadek měl na patách a takhle seděl a koukal na ni, na každou změnu v jejím výrazu. Povzdychl si. ”Ale opravdu mi můžeš věřit. Nevidím jediný důvod ti ubližovat.” Poznamenal pak tiše.
|
|
|
Post by Summer McCauley on Aug 12, 2019 20:51:42 GMT
Jakmile ji pustil tak se od něj odsunula a schoulila se do klubíčka k němu zády. Měla strach že by ji něco udělal. Na jeho první větu nic neodpoví, ani nevěděla co mu na to říct. Že prý nechtěl? Kdyby nechtěl tak by to neudělal. Nevěděla co dál. Bylo to pro ní peklo celá tahle věc, ta apokalypsa, to co se jí dělo. Někdy přemýšlela proč musí mít v životě tolik smůly. Po chvíli na něj trochu natočila hlavu a koutkem oka ho sledovala. Jakmile promluvil tak si poslechla co říká a povzdyvhla si. To že jí nemá důvod ubližovat říkal i ten předchozí. "To mi říkal i těm předtím." vykřikla a znovu se k němu obrátila zády. Znovu se rozbrecela. Už zase si na to vzpomněla.
|
|
|
Post by Caspian Zeller on Aug 12, 2019 20:58:37 GMT
Upřímně netušil, co má dělat, když po jeho slovech vykřikla odpověď a opět se rozplakala. Caspian mírně ztuhl, když mu docvaklo, co se za jejím vyjádřením skrývalo. Muž. Ublížil jí muž a jak asi? Jakým způsobem mohl muž ublížit dívce tak, že se chvěla při každém doteku a všechna důvěra vymizela. To ukazovalo pouze na jediné vysvětlení. Doufal jen, že se ve svých myšlenkách pletl. ”Dobře, tak já... si sednu zpět do křesla, už se tě nebudu dotýkat. Diesel ti neublíží. Když nemůžu já, ochrání tě aspoň on.” V jeho slovech zazněl smutek. Ale co měl dělat? Udělal, jak slíbil, sedl si na své původní místo, časopis si do ruky tentokrát nebral. Promnul si spánky, nechtěl, aby ho po tom všem ještě bolela hlava, ale měl k tomu dobře našlápnuto. Sem tam zvedl pohled k dívce, ale byl opatrný. Nechtěl, aby viděla, že se na ni dívá.
|
|
|
Post by Summer McCauley on Aug 12, 2019 21:11:46 GMT
Jakmile na něj vykřikla tak se rozbrečela ještě víc. Nechtěla na něj být taková. Vždyť se jí jen snažil pomoct a ona na něj byla taková. Brečela, ty vzpomínky ji tížily. Po nějaké chvíli ucítila nějaký dotek na svých zádech. Nejdříve si myslela že to byl znovu ten muž, ale poté ji došlo že to byl Diesel. Přesně v ten moment na ni ten muž promluvil. Nevěděla že je celou dobu na té pohovce. Na jeho slova vůbec nereagovala a jediné co udělala bylo že si položila hlavu na Diesela, jeho přítomnost ji sice uklidňovala, ale ne na tolik aby přestala brečet.
|
|
|
Post by Caspian Zeller on Aug 13, 2019 5:47:44 GMT
Viděl, že pes dělal svoji práci, snažil se ji uklidnit, jenomže ani jeho přítomnost příliš nepomáhala. Caspian si opět povzdechl, co měl dělat? Tuhle otázku už si poslední hodinu kladl až moc. Nemohl tady přeci jen tak sedět a dívat se, jak se děvče trápí. Zvedl se proto a opatrně ji chytl do náruče, tak, aby ji měl předkem k sobě. Hleděl jí do tváře a snažil se jí uklidnit mírným pohupováním, jako miminko. ”Přestaň plakat, bude tě bolet hlava. Odnesu tě nahoru do postele, Diesel bude spát s tebou, co říkáš? Rád bych ti pomohl, ale nenecháš mě. Děláš mi to komplikované.” Možná si poslední dvě věty mohl odpustit, na druhou stranu chtěl, aby věděla, že má snahu pomoct. A že si s ní opravdu neví rady.
|
|
|
Post by Summer McCauley on Aug 13, 2019 22:02:44 GMT
Jakmile ji chytl tak se lekla. Vůbec to nečekala, nevěděla že je u ní, jelikož se vůbec v tuto chvíli nesoustředila na okolí. To co dělal ji moc příjemné nebylo a jakmile promluvil tak nic neřekla, jen se vytrhla z jeho sevření a hned utíkala do pokoje o kterém ji ten muž řekl že je její. Přítomnost toho může ji tak nepříjemná nebyla, ale hodně ji připomínal toho předchozího a to jí děsilo, prostě se ho bála. Jakmile doběhla do pokoje tak za sebou rychle, tak aby se tam ten muž nestihl dostat zamkla. Ihned poté si lehla do postele a schoulila se do klubíčka. Po nějaké době smutného koukání do zdi konečně usla, naštěstí se jí už zdál klidný sen.
|
|
|
Post by Caspian Zeller on Aug 14, 2019 13:45:11 GMT
Když mu děvče uteklo přímo z náruče do pokoje, nešel za ní. Jednak mu bylo jasné, že se hned po zabouchnutí dveří zamkne a jednak stejně nevěděl, co by měl dělat, kdyby ji následoval. Utišit ji? Jak asi, neměl šanci. A tak se posadil na pohovku vedle psa a čekal. Hodina dvě uplynuly a Caspian si byl jistý tím, že dívka usnula, on sám se však ke spánku neodvažoval, ačkoliv byl vyčerpaný. Měl strach nebýt ve střehu, jenomže okolo půlnoci už mu hlava padala a on se nakonec únavě poddal a aniž by to tušil, propadl se do říše snů.
|
|
|
Post by Summer McCauley on Aug 14, 2019 20:23:42 GMT
Celou noc spala klidně. Zdál se jí klidný den. Zdálo se jí o tom jaká byla před tím vším. Nemusela se on nic starat. Všechno předtím bylo lepší a dala by cokoliv za to aby se to vše vrátilo zpátky. Ráno se probudila a ještě chvíli ležela. Rozkoukávala se. Chvilku ji trvalo než ji došlo kde je. Po jejake chvíli se rozhodla zvednout z postele a jít dolů.
|
|
|
Post by Caspian Zeller on Aug 16, 2019 14:24:07 GMT
Procitl těsně před svítáním, otevřel prudce oči a s tímto činem jakoby si vybavil vše, co se včera přihodilo. Zpanikařil. To opravdu usnul a riskoval svůj život, ačkoliv si přikázal, že zůstane celou noc vzhůru? Zavrtěl nad sebou hlavou, ale konec konců... byl stále naživu. Při této myšlence okamžitě osahal své tělo, jakoby hledal nějaké bodné rány či cokoliv tomu podobnému a když bylo pátrání neúspěšné, oddychl si. Pomalu vstal a rozhlédl se, po dívce ani památky, buďto spala, nebo už byla dávno pryč. Evidentně však nic nesebrala, tedy alespoň z obýváku, protože Caspian samozřejmě nemohl prohledat celý dům hned teď a ujistit se, že je vše na svém místě. Chňapl po svém noži a schoval ho, pohladil psa po hlavě a vydal se do kuchyně udělat nějakou snídani.
|
|