Kyungsoo+Mizu-camp

Upřímně neočekával, že s ním vůbec bude chtít mluvit po tom, co držel jejího bratra jako rukojmí, natož že by na něj měla být ještě milá. A přesně proto na ni překvapeně hleděl, dokonce ani nijak neprotestoval, když jej posadila na zem, zkrátka nic, jen udivený pohled do její tváře. Sledoval mlčky vše, co dělala, dokonce zaregistroval i to, jak vlčák poslušně vyplnil její příkaz. Opravdu věrný pes. Než se nadál, děvče k němu opět mluvilo a on při jejích slovech pohlédl nevěřícně na krabičku první pomoci či co to bylo. Když uviděl její obsah, bylo mu více než jasné, jak vzácný materiál u sebe uchovávala celou tu dobu a upřímně nechápal, proč má v plánu plýtvat to zrovna na něm. Vždyť, neměla by být... naštvaná? Nebo něco takového? Kyung byl z jejího chování zmatený, ovšem nehodlal to na sobě dát znát, to ne. Nerad ukazoval slabosti, i když teď neměl na vybranou, všimla si jeho rány a nakonec... když se sama nabídla, že mu to ošetří, proč nad tím víc přemýšlet? Může být jenom rád, protože on sám by tomu víc jak opláchnutí vodou a obvázání starým kusem oblečení nedal. S tou infekcí měla pravdu, o tom mladík nepochyboval, a tak když měla tendence sundat mu triko, zvedl ruce nahoru, aby jí celou činnost usnadnil. Zatím co ona ošetřovala jeho ránu, on celou dobu upíral své oči na její obličej a uvažoval, jak by vypadala její tvář bez těch krvavých šmouh. Naklonil hlavu na stranu a když se jí svezl pramínek vlasů do obličeje, vrátil ho rukou na jeho původní místo. To vše stačilo k tomu, aby úplně zapomněl na dezinfekci, která se mu hned vzápětí bolestivě připomněla. Sevřel dlaně v pěst a stiskl zuby, ovšem kromě tichého zasyčení nevydal ani hlásku. Jakmile měl nejhorší za sebou, nechal si od dívky přejet prsty po tváři a když se mu zahleděla do očí, opět viditelně polkl. Kdyby měl říct, kdy naposledy se jej někdo takhle dotýkal, musel by se hodně zamyslet. Tak či tak pocítil úlevu, když mu ránu konečně zalepila a ačkoliv by jeho tělo docela uvítalo spánek, on se rozhodl zůstat vzhůru. Člověk nikdy nemohl vědět a to, že mu teď pracně ošetřila zranění neznamenalo, že by ho později nemohla podříznout. Kyung měl k takovým obavám pádný důvod-on sám už něco podobného udělal. Ale tím se před ní chlubit rozhodně nechtěl.
Pohled na to, jak chystá jídlo, ho více než obveselil. I když zvládl nejíst hodně dlouhou dobu, jeho žaludek už se taky hlásil a jak již bylo dříve zmíněno, byl rád za cokoliv, co nepřipomínalo veverčí maso. Ani nevnímal, že odešla k řece, jeho mozek se soustředil pouze na tu jednu jedinou věc. A když mu pak podala jeho porci, mohla se od něj dočkat děkovného kývnutí, než se hned na to pustil do jídla. Až s plným žaludkem byl schopen vnímat více věcí zaráz, třeba to, že děvče vůbec nejedlo. Byl by se jí na to zeptal, jenomže v tu chvíli už byla na nohou a zatím co si to mířila ke chlapci, Kyung sjížděl pohledem celé její tělo, které bylo pod téměř průhlednou košilkou dobře viditelné. Musel mít opravdu velký hlad, když si před tím nevšiml, co měla na sobě. A jak si tak pomalu uvědomoval, začínal mít chuť i na něco jiného, než na jídlo. Pod tou myšlenkou jej polelo horko. Úplně za tu dobu zapomněl, že je i po tom všem stále jenom muž, který má občas své potřeby. Kdyby měl vzpomínat na svůj poslední sex, musel by se vrátit o dva měsíce vzad, sám byl překvapen, jak dávno to bylo. Ano, pro něj dávno. Díky všem těm žijícím mrtvolám a zabíjení úplně zapomněl na tenhle druh potěšení a tahle dívka v průsvitné růžové košili mu to velmi rychle oživila v paměti. Takže to přeci jen byla částečně její vina. To se nestyděla takhle chodit? Nebála se znásilnění? Evidentně si vůbec neuvědomovala, co svou nevhodnou volbou oblečení způsobila mladíkovi, který se ze všeho nejvíc snažil myslet na něco, co by jej zklidnilo. Jenomže když se pak k němu vrátila, dokonce se snížila na jeho úroveň a on tak dostal krásný výhled na její pevná ňadra, rozhodl se, že už se tomu více bránit nebude. Rozhodně ji nechtěl znásilnit, to ne, ale kdyby nechtěla, má smůlu. Možná by jí měl být vděčný za ten obvaz a on i byl, ovšem to jej nedrželo od toho, aby si trochu ulevil. Potřeboval to. Přejela mu dlaní po zranění a pak ucítil její dotyk na čele. ”Co jsi, zdravotní sestra?” Vyslovil tiše, když chytil její ruku kolem zápěstí a sevřel ji v pevném stisku. Správně měl použít minulý čas, protože v tuto chvíli už žádná zaměstnání neexistovala, ale kdo by to řešil. Hleděl do jejích očí, pak pohledem krátce zabloudil ke spícímu chlapci, načež hned na to se podíval zpět na ni. ”Chci s tebou spát.” Řekl pak, nikdy nebyl typ, co by chodil okolo horké kaše. Neměl problém vyjádřit se napřímo a když se nedočkal žádné negativní reakce, stáhl ji opatrně na sebe, načež hned na to spojil jejich rty. Zranění mu možná mohlo lehce překážet, ale on to nevnímal, nechtěl vnímat. V průběhu polibku z ní svlékl pomalu košili, i když v představách se raději viděl, jak ji z ní strhává. Nedalo se však nic dělat, jestli chtěl, aby se mu v ní ukázala ještě další dny, nesměl ji poničit. A tak, když ji odhodil, doufal, že je v pořádku. Hle kolik starostí o jednu hloupou košili. Takhle se nestaral ani o lidský život. Kyungsoo nebyl nikdy na zdlouhavé milování, netušil však, jestli mu náhodou na klíně nesedí panna, proto chtěl být alespoň ze začátku něžný. Nechápal, proč mu tolik záleží na tom, aby jí neublížil. Proč si prostě nevezme, co chce, ať už by to mělo následky jakékoliv. Těžko říct.
Děvče bylo v dalších pár okamžicích již naprosto nahé, zatím co Kyung se nezbavil ještě jediného kousku oblečení. Ale co, on měl nahou hruď už dávno, neměli si co vyčítat. Aniž by přerušil polibek, jedním plynulým pohybem ji dostal pod sebe, načež z úst si to namířil na její krk, protože přesně to bylo to místo, které jeho přítelkyně zbožňovala. Krátce se mu vybavila vzpomínka, ale tu hned zahnal v okamžiku, kdy dva nasliněné prsty přiložil k jejímu vstupu a pomalu zasunul. Ujistil se, že nevydá hlasitý sten jedině tak, že si opět přivlastnil její rty, přičemž začal s rukou pomalu hýbat, aby si ji co nejlépe připravil. Ne že by nechtěl slyšet její vzdychy, nic víc si nepřál, ovšem nemohli si dovolit být hlasití. Bylo by mu jedno, kdyby je Max viděl, jenomže jeho probuzení by mu jistě překazilo vše, co měl v plánu, a tak se raději postaral o to, aby k tomu nedošlo. Zdálo se mu, že už to déle nevydrží, v kalhotách už měl dávno těsno a nyní už to začínalo být i bolestivé, proto se na chvíli odtáhl, jen aby si rozepl poklopec, stáhl kalhoty do půli zadku a opět rychle našel její vstup jen proto, aby konečně ucítil to teplo, co mu tolik chybělo. A když do ní pronikl, on sám se musel bránit hlasitému zasténání. Začínal na pomalém tempu, ale oba věděli, že se s tímhle nespokojí a proto po chvíli přidal. Přirážel a své nehty zarýval do hlíny po stranách její hlavy, než vyvrcholil s tichým sténáním. Ano, bylo to rychlé. Ne, nestyděl se za to. Po tak dlouhé době nebyla ani jiná možnost a Kyung stejně věděl, že tohle nebylo poslední kolo za tuto noc. Překvapil sám sebe, když se rozhodl dokončit i dívku, vždyť nemusel, co je mu do ní. Ovšem nakonec přestal, až když si byl jistý, že i ona dosáhla svého orgasmu. Vyšel z ní a ještě než její nahé tělo natiskl na sebe, kalhoty si opět nandal. Jeho pohled opět zabloudil ke třetímu účastníkovi. ”Tvůj bratr spí jak zabitý.” Poznamenal, když se pak zahleděl na nebe, ach, jak dlouho už se na noční oblohu nedíval. Byly doby, kdy miloval hvězdy a mohl prosedět celou noc u otevřeného okna, jen aby je mohl pozorovat. Spokojeně vydechl a prstama pravé ruky, kterou objímal děvče, ji jemně pohladil po paži. Kdo by to byl do něj řekl. Jeho slova však už tak jemná nebyla. ”Jestli jsi unavená, vyspi se na chvíli. Vzbudím tě na další kolo.” Ne, nepřipouštěl námitky. Zkrátka a dobře neměla na vybranou, přivlastnil by si ji tak jak tak. Už jen to, že jí dal prostor na spánek od něj byla laskavost.

Mlčela. Celou tu dobu mu neodpověděla na nic z toho, co řekl, ovšem divil se? On byl zprvu úplně stejný. Vlastně do doby, než si všiml té její průsvitné košile, až pak se od něj dočkala nějakého toho slova. Ovšem její mlčenlivost by nepřikládal k tomu, že by byla naštvaná, docela i spolupracovala, takže ne že by to úplně nechtěla. Asi. Ale kdo byl Kyung, aby se nad tímhle zamýšlel. Proč by to dělal. Jestli se jí to nelíbilo, byl rád, že alespoň neprotestovala. Možná si spočítala své možnosti a uvědomila si, že takhle to pro ni bude nejlepší. A taky že ano. Když pak uslyšel tiché oddychování značící, že skutečně usnula, přetl tok zbytečných myšlenek a ještě více ji na sebe natiskl, snad pro teplo jejího těla, které ho chránilo před zimou. Mohl být sebevíc odolný, ale skoro dva dny beze spánku a po fyzickém vypětí nebylo divu, že i on krátce na to usnul.
Probudil se ještě za tmy, ovšem do rozednění mohla zbývat hodina, dvě. Kde kdo by v jeho situaci vyspával až do odpoledních hodin, ale Kyung popravdě nikdy nepotřeboval moc spánku. Cítil se odpočatý a možná ne úplně plný sil, každopádně i tak na to vše na tom byl víc než dobře. Děvče stále svíral ve své náruči a když k ní zabloudil pohledem, téměř okamžitě se mu vybavila včerejší noc, což na jeho tváři vykouzlilo spokojený úšklebek. Slíbil jí další kolo, pokud si pamatoval dobře. A on své sliby plnil, víceméně. Sliby tohohle typu rozhodně. Opatrně se od ní odtáhl, položil ji na záda a ještě než se přesunul k její dolní části, zkontroloval pohledem spícího chlapce. Nevypadal, že by se měl probudit, i když člověk takové věci nikdy dobře neodhadne, že. Kyungsoo na to ale nechtěl myslet. Místo toho se soustředil na to, aby jeho sestru probudil možná co nejpříjemnějším způsobem a toho mohl docílit jedině tím, že se zaměřil svými ústy na místo, které ženám dopřávalo největšího potěšení. V tomhle byl vždycky dobrý, snad skrytý talent? Kaori to přímo milovala, vždy žadonila, aby jí to udělal tímhle způsobem a on rozhodně neváhal, aby to dal zažít i téhle dívce. Přerušil však svou činnost hned, co uslyšel, že je vzhůru. ”Dobré ráno.” Zahučel nízkým hlasem a trochu se nadzvedl, aby viděl do její tváře. ”Doufám, že jsi vyspaná.” Dodal pak, ušklíbl se a vrátil se ke své původní činnosti. Rukama chytl vnitřní strany jejích stehen a vyvinul na ně menší tlak, aby ji donutil k jejich ještě většímu roztáhnutí.
Pokračoval až do doby, než se přiblížila až na okraj svého vrcholu a v ten moment přestal, aniž by se trápil tím, že ji právě přetnul hezkou chvilku. Nedal jí moc času na reakci, když ji pevně chytil a přetočil na břicho, přičemž své ruce přesunul na obě strany její kyčle a zvedl tak její boky nahoru, čímž jí v podstatě donutil kleknout si na všechny čtyři. Tedy alespoň tak nějak to mohlo vypadat. Dal si nějaký ten čas na sundání kalhot, než ji jemně pohladil po pozadí a vzápětí do ní prudce vnikl, jestli jste to zatím nepobrali, jeho technika spočívala hlavně v kontrastech. Pomalu, rychle. Něžně, hrubě. Rád začínal romanticky a končil tvrdě, přesně jako teď, když do ní začal v rychlém tempu přirážet. ”Oh fuck, so t-tight.” Jednou rukou jí držel za bok, druhou rukou zachytil její vlasy a zatáhl za ně, aby ji narovnal a mohl se tak přisát rty na její krk. Druhá ruka doteď spočívající na její boční straně se přesunula níž a začala ji dráždit tam, kde by se jí to s největší pravděpodobností mohlo líbit. Přesně na tom místě, které tady nebudu jmenovat. ”Chci tě tolik slyšet. Hlasitěji.” Zavrčel jí v blízkosti ucha a i když věděl, že nemůže, dělal vše proto, aby přeci jen přidala na hlase. Protože mu bylo sakra jedno, jestli Maxe vzbudí nebo ne. Nic se nedalo přirovnat tomu, když žena sténala rozkoší. Přesně ten zvuk mu chyběl a i v této chvíli mu hlavou krátce prolétla myšlenka, v níž už plánoval, jakým způsobem to prokleté dítě odstraní jen proto, aby si mohl užít těch slastných stenů. Vidíte, nebylo situace, za které by Kyung nezvládl přemýšlet o smrti a zabíjení. Jak již bylo dříve zmíněno, ještě, že lidé nečetli myšlenky. Divili by se.
Jakmile cítil, že se blíží svému vrcholu, zatlačil jí na záda tak silně, že byla nucena prohnout se jako luk a její tvář skončila natisknutá k zemi. Vypadala celkem ohebná, snad jí ta pozice nebolela, i když... no a co. Zvýšil tempo, zda-li to vůbec ještě šlo a se středně hlasitým sténáním se do ní udělal. Již podruhé. Možná ve škole chyběl, když se vyučovalo plození dětí, nebo jen zkrátka nechtěl myslet na to, že by mohla otěhotnět. A že by mohla. Naštěstí se s tím nemusel déle otravovat, když do pár vteřin po něm následovala i ona se svým vrcholem a on ještě dvakrát přirazil, než z ní vyšel a nandal si kalhoty. Neodpustil si lehké plácnutí přes to dokonalé pozadí, doprovázené slovy jako ”hezký zadek,” než vstal a protáhl se. Ještě se sehl pro růžovou košili a hodil ji po ní, než se vydal k jejich věcem a dal se do prohledávání batohů, jen aby našel něco k snědku. ”Tak co tu máme.” Pronesl tiše sám pro sebe a široce se usmál, když našel snickersku. Věděl, že nebyla jeho a bylo mu to jedno. Rozbalil ji a hladově se zakousl, než se opět postavil a otočil se na děvče. ”Doufám, že to mladýmu nějak vysvětlíš. Nehodlám ji vracet.” Mluvil o té sladké tyčince, jak jinak, jejíž obal pak hodil přes rameno, jakoby se nestaral, že rozložení takového materiálu trvá v přírodě roky. A co, byla apokalypsa, jeden obal snad nikoho nezabije, ne? Nejraději by se šel hned teď okoupat do řeky, jenomže věděl, že zranění nesmí minimálně tři dny namočit, a tak si jen tiše povzdychl a našel si ve svém batohu čisté triko. To včerejší by potřebovalo oprat, ale na to byl moc líný. Prostě ho vyhodí, vždyť v nějakém obchodě nebo v domě po cestě něco určitě na oblečení najde. A zadarmo ještě k tomu. Došel až k vodě a alespoň se opláchl, když už tam nemohl vlézt celý, načež hned na to si triko na sebe navlekl. Mezitím už byla ta malá věc vzhůru a on se na oba krátce zahleděl, zvláště pak na děvče, než si vrazil ruce do kapes a přiblížil se k nim. ”Jak dlouho tady máte v plánu zůstat?” Zeptal se, otázka byla směřována hlavně na ni. Ne že by s nimi chtěl trávit čas, nebo co víc, že by chtěl zkejsnout na tomhle místě celé věky, jenomže na druhou stranu se mu přítomnost dívky zrovna teď opouštět nechtěla a stejně neměl co dělat. A dokonce byl nyní ochotný upřednostnit sex před zabíjením, což bylo co říct. Těžko však říct, na jak dlouho.