Mizu Winter

Nick
Mizu

Jméno
Mizu Winter

Věk
20 let

Rodina
Matka/Otec - mrtví
Mladší bratr - Maximilian (7 let, cestuje s ní), Starší bratr - Kito (24 let, nezvěstný)

Charakteristika
Mizu byla jedna z premiantek zdravotní školy, kde se každý den učila novým věcem, tuto školu milovala víc, než cokoliv jiného. Vidina toho, že bude jako dospělá lidem prospěšná jí motivovala tak moc, aby se do učení pouštěla každým dnem. Kdysi dávno z ní sršela pozitivní energie na pár kilometrů daleko, nikdy se netajila tím, že ráda pomáhala lidem, ale to víte, lidé se mění velmi rychle. Po propuknutí apokalypsy se její naivita a důvěra ke skoro každému avšak velmi rychle obrátila na druhou stranu. Sama o sobě je velmi ochranářská bytost, za svého bratra by umřela, jen proto, aby mohl žít lépe, či žít vůbec. Někdy se vám skoro může zdát jako matka, je sice mladá, ale opravdu velmi se bojí o ztrátu své rodiny, tedy té, která zbyla. Často bývá v depresích z toho, kde vlastně skončil její bratr a vzhledem k jejímu nízkému věku je také pochopitelné, že je mentálně nestabilní. Na první pohled se vždy snaží být pro svého bratra vzorem, hlavně mu ukázat, že se nemá čeho bát, ale uvěří-li vám, zjistíte, že je toho zkrátka na ní občas moc. Může sice působit nebojácně, ale uvnitř je to člověk s velmi nízkým sebevědomím, který občas potřebuje podpořit. Snaží se zorientovat ve všem, co může, pokud možno co nejrychleji. Také by se velmi ráda k někomu připojila, ale lidi, co potkala doposud ji zatím odehnali kvůli tomu, že jim nebyla ničím přínosná a také neměli zájem mít další hladový krk v partě, v podobě malého chlapce. Možná jí nabídli někteří sice místo, ale svého bratra by o samotě nenechala.
Její bratr, Max, je velice statečný chlapec. Občas má sice bláznivé nápady, ale nemůže se mu nechat jeho velká fantazie, poslušnost a extrémní zvědavost.

Minulost
Naposled své rodiče viděla den před tím, než apokalypsa v jejím rodném městě propukla. Opustila školu dřív, ačkoliv sama nevěděla moc dobře, co se děje, vzala ze školky instinktivně svého mladičkého bratra a po tom, co se dostali úspěšně po pár minutách domů, neustále vytáčela číslo svého otce a matky. Ani jeden jí však telefon nebral, obzvlášť, když oba pracovali prakticky na stejném místě - v nemocnici. Její matka byla totiž zdravotní sestra a otec praktický lékař. Za jejich profesi byla vždy ráda, jelikož jí doma naučili spoustu věcem, ale nyní jí to uvádělo při nejmenším do prekérní situace. Alespoň, že její bratr vzal telefon. V jeho hlase bylo slyšet ale jen zmatení a pár instrukcí, které jí stihl před chladným típnutím telefonu ještě říct. Počítala díky svému kritickému myšlení bohužel s nejhorším. Sbalila vše co mohla do největšího batohu, co doma našla a déle neotálela. I svému mladému bratrovi posadila na záda méně naplněný batoh a sevřela mu ruku.
"Ať se stane, co se stane, najdu vás..." Opakovala se jí slova jejího bratra stále v hlavě znovu a znovu po tom, co propustila z garáže i černého vlčáka, který zuřivě štěkal, když slyšel malého Maxe, který nic nechápal, nezastavitelně plakat. Popadla ho tedy za drobnou ručku, jak bylo zmíněno již dřívě a jemu přiměřeným krokem se vydali tam, kam jim jejich bratr pověděl. S ním se na místě avšak nikdy nesetkala. Čekala pár dní, poté byla vyhnána skupinkou jiných lidí a nyní cestuje tam, kam jí nos vede.

Schopnosti
Před apokalypsou vypadala jako obstojná kandidátka na pozici zdravotní sestry, tudíž má decentní znalost ohledně léků, obvazů, popřípadě píchání nějakých injekcí. Také se okrajově věnovala bylinkám, protože věřila, že se ne všechno zvládne vyléčit léky. Dobrý stratég, nikdy se nevrhá do ničeho po hlavě a vše raději promýšlí předem. Jako malá chodila s otcem na střelnici, takže taktéž ovládá střelbu, nejraději z brokovnice, která jí přijde nejúčinnější. Ačkoliv s sebou tahá velký batoh, je ona i její bratr obstojí běžci, to je důvod, proč přežili spoustu nemilých setkání. Prostě utekli.

Majetek
S Mizu a Maxem v první řadě cestuje pes Al, velký černý vlčák, který žije s rodinou od malička a bezmezně miluje mladého chlapce.
Dále s sebou nosí na rameni, či na batohu brokovnici a pytlík s náboji. Batoh má narvaný obvazy, utěrkami a léky, které našla doma, prakticky takovou malinkou lékárničku, ve které jsou ještě další zdravotnické potřeby. Poté nějaký ešus, pár krabiček zápalek, kuchyňský a kapesní nůž, baterku a plastovou lahev, která jim slouží jako zdroj vody na cestách. Pak jedno převlečení pro sebe, teplou dlouhou černou mikinu, kalhoty pro ni, triko s dlouhým rukávem, mikinu a džíny pro bratra, společně s ponožkami a batoh máme přeplňen. Na sobě obyčejně má hnědý kabát a roztrhané džíny, které má i přes to stále nejradši. Jeden pár tenisek jí zatím také postačil.

FC
Haley Lu Richardson

(její černý vlčák Al)